Home |  

Poznámky k emancipaci žen  (z hlediska evoluční biologie)

Ačkoliv se mi to jako muži těžko říká, musím přiznat, že žena jako jedinec je biologicky mnohem cennější a hodnotnější než její protějšek, a ženské pokolení jako celek hraje v biologii druhu Homo sapiens nesrovnatelně podstatnější roli. Říkám to s plným vědomím rizika, že budu svými pohlavními soudruhy nařčen z renegátství.

Ono to vyplývá totiž z obecně rozdílné úlohy obou pohlaví v biologii všech vyšších živočišných druhů. Tu odhalil v polovině šedesátých let tohoto století profesor Vigen Artavazdovič Geodakjan. Tento - tehdy ještě sovětský - vědec zjistil, že pohlavní dvojtvárnost je nejlepší způsob, kterým druh jako celek může přijímat informace o zevním prostředí. Samice zajišťují přežití druhu a jeho stálost. Každý ze samičích jedinců je v rozmnožování populace nenahraditelný; zahyne-li jedna samice, jiná ji co do počtu potomstva nemůže nahradit. Proto si také příroda samic (potažmo žen, hovoříme-li o našem vlastním druhu) náležitě váží. Jejich organismus je odolnější, méně podléhá nemocem, má větší tukové rezervy pro případ hladovění, novorozenci ženského pohlaví mají nižší úmrtnost, atd. atd.

Samci naproti tomu jsou převážně jen jakýmsi "čidlem", kterým se živočišný druh rozhlíží po okolí. Mechanismus přenosu informací je přitom prostý: neúspěšný samec je zahnán, zabit, sežrán, nebo jiným podobným způsobem vyloučen z dalšího rozmnožování. Není ho škoda, naopak. Nebude své nanicovaté vlastnosti předávat dalšímu pokolení a při rozmnožování jej bez potíží nahradí jiný, chytřejší, silnější, rychlejší, prostě v dané situaci úspěšnější. V krajním případě by nakonec stačil teoreticky jeden jediný kvalitní samec, aby se stal otcem veškerého potomstva v populaci. Tohle ostatně ví dávno každý chovatel králíků i bez Vigena Artavazdoviče. Když pojde chovná samice, je to průšvih. Když chcípne samec, nic se nestalo; půjčí si na deset minut jiného od souseda.

Druh Homo sapiens celý systém před pár desítkami tisíc let, někdy ve starší době kamenné, ohromně zdokonalil: zavedl takzvanou prvotní dělbu práce. Muže, jako celkem bezcenné a snadno nahraditelné jedince poslal do nebezpečných situací, tedy do boje a na lov. Nepřátelské oštěpy, mamuti a šavlozubí tygři se už postarali o vyloučení méně povedených exemplářů, zatímco ti lepší, kteří to přežili, je nejen bez problémů při rozmnožování nahradili, ale potomstvo pak neslo jejich dobré vlastnosti. Naproti tomu cennější a nenahraditelné samice ponechal v bezpečí jeskyň a přiřkl jim celkem málo riskantní péči o potomstvo, přípravu potravy a takové ty běžné ženské aktivity. Byl to geniální tah přírody, který se stal příčinou nevídaného rozmachu lidského pokolení.

Tento nejvlastnější rys lidství jsme si nevědomky uchovali až do současnosti. Muži chodí do zaměstnání, (to je moderní forma lovu), do bojů politických i skutečných, pěstují nebezpečné sporty a inklinují vůbec k aktivitám riskantním. Sami sobě si namlouvají, že je to proto, že jsou chytřejší a silnější. Je to však jen prastarý pud samců, který je nutí vystavovat se nebezpečí a dát mu tak možnost vybrat z jejich středu nejvhodnější jedince pro další rozmnožování. Ženy zůstávají doma. Ne proto, že by nedokázali totéž, co muž. Hluboko v jejich podvědomí je však zakotven instinkt, jenž jim velí nevystavovat se riziku. protože ztráta samičího jedince by byla pro populaci nesrovnatelně větší škoda než ztráta jedince samčího.

Určitě někdo namítne, že doba je jiná. Neúspěšní samci již nebývají obvykle požíráni a zabíjeni. Díky monogamii (což je je z vývojového hlediska tragická civilizační deformace) již nemívají nejvíce potomstva právě muži nejkvalitnější. Jenže přírodní instinkty jsou v nás stále hluboko zakořeněny. Od konce starší doby kamenné uplynulo totiž sotva 20 000 let, to je pouhých 1000 lidských generací. Příliš málo na to, aby se změnily vlastnosti našeho organismu. Muž zůstal samcem a žena především samicí druhu Homo sapiens L.

 Proto se ani žena na prahu třetího tisíciletí po Kristu nechová jako muž.

 A pokud ano, popírá tím samotnou podstatu lidství...

Autor: MUDr. Alexandr Barták

http://www.volny.cz/a.bartak/emancipace.html 


http://nasedetatko.com/index.php?popis=,32,33,34,&detail=ano&id=1025

 

 

| Home |

 

 

Copyright © 2005 S. Geodakyan. All rights reserved.

 
Google

  www Site